Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výroční turnaj v Poděbradech poznamenaly nepřesvědčivé výkony

15. 5. 2006
Jamka č.  1  2  3  4  5  6  7  8  9 10 11 12 13 14 15 16 17 18   Suma   SFD
par  4  4  4  5  4  4  4  4  3  4  4  5  4  4  3  3  5  4   72    
Buchert 10 11  9  8  6  6  9  8  4  9  7  9 10  8  5  4 11  9   143   24
Kryšpín  8  9  7  7  7  5  7  9  6  7  8  9  9  5  4  4  6  8   125   32
Procházka  6  7  8  9 11  8  8  8  5 10  9  9  7  7  5  5 12  8   142   25
Žamboch  8 10  9 10  8  6  9  9  5 10  8  7  7 12  6  5  8 11   148   17

Komu by bylo líto vyděračů převlečených za provozovatele vleků a lanovek v českých horách, kteří neustále do televizních kamer pláčou, že není sníh a oni tak přicházejí o tučné zisky, když si ještě po Mikuláši můžete jen tak ve svetru zahrát golf na krásně zeleném hřišti? Poděbrady jsou přímo ideální v tomto ročním období, a i když i mně doma překáží nově zakoupený snowboard a zánovní carvingy, nelituji. Spíš mi vadí, že jsem se rozhodl, že mi v turnaji bude stačit průměr sedm na vítězství (a nestačilo by, protože Kryšpín byl ještě o jednu ránu lepší), ale ani zdaleka jsem se tomu nepřiblížil. Celkem deset míčků jsem beznadějně utopil v poděbradských bažinách a s nimi i své veškeré naděje. Nedařilo se Lubošovi, který po slušném začátku ztratil svou jistotu a tím i šance na 4. až 8. jamce. Naopak Buchert svůj téměř tragický výkon (tentokrát dokonce bez mimořádných patovacích zázraků) maximálně vylepšil na jamkách 5-6 a 15-16 (je všechno jenom náhoda?). Kryšpín vyhrál naprosto zaslouženě, protože kromě tradiční úplně první rány do lesa (kolik jeho míčků už tam někde leží pod listím?) neměl už jiné problémy s délkou ani přesností odpalů, k čemuž překvapivě přidal i několik dobrých úderů fairwayovým dřevem během hry. Zvláštní pochvalu zaslouží za pětiparovou jamku č. 17, kde útočil na birdie. Celkové výsledky však jsou velice tristní, a to i s přihlédnutím k zapískovaným greenům. Hra na jamkovišti totiž nebyla tím největším problémem. (RŽ)