Jdi na obsah Jdi na menu
 


V Poděbradech Procházka zúročil treninkové úsilí

17. 5. 2008

Luboš konečně v Poděbradech dokázal překonat ostych z DepressCupu a odevzdal, co má natrénováno. Hodiny a hodiny treninkové dřiny v Hostivaři se prostě někdy musí projevit. Hra sice bez oslnivých ran, ale hlavně téměř bez chyb, jej dovedla na těžkém hřišti k překonání nejlepšího letošního výkonu DC v tomto areálu o 17 ran. Marně se Vili snažil, dnes prostě na Luboše neměl. Pavel s Kryšpínem střídali slušné výkony se slabšími, Kryšpín to sváděl na přílišné soustředění se na kvalitu počasí, kdy meteorologové hrozili, prezident pro počasí konal. To se to pak ostatním vítězí. NIcméně odvezl si cenu za nearest to pin a uhrál dva pary za sebou, tak mohl být žambochovsky spokojen 

Poděbrady  1  2  3  4  5   6  7  8  9 10 11 12 13 14 15 16 17 18   Suma   Stableford
par  4  4  4  5  4  4  4  4  3 4 4 5 4 4 3 3 5 4   72    
Procházka  6  5  6  6  6   8  4  7  5 5 6 7 6 5 4 5 7 8   106   36
Buchert  7  6 10  7  6   5  7  5  3 7 7 6 6 7 5 6 8 8   116   28
Popelka 11  7 6  7  6   6  6  9  4 5 7 8 9 7 6 4 8 7   123   26
Kryšpín  7 10 9  8  8   6  6  4  3 7 8 8 9 6 5 4 9 7   124   24

ObrazekObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Luboš má natrénováno

(bobby vijay - 24. 10. 2007 10:35)

Luboš vyhrál rozdílem třídy (skoro jako Arsenal se Slávií). Ale není to talentem - všichni známe jeho negolfový styl. Luboš ovšem pořád hraje. Získal jistotu, která nám ostatním chybí. Nestřílí své míče nikam závratně daleko, ale neplete se ve směru. On už míčky nehledá. A pokud ho topne, tak už je to opravdu výjimečně. Ale žádná tragédie - aspoň máme novou motivaci. Dohnat a předehnat.


Originální funguje

(VELKÝ BÍLÝ TIGER - 02. 11. 2007 02:02)

Ten Lubošův negolfový styl… Ano, mohu být označován za podivuhodně vypadajícího golfistu, jehož švih může někomu připadat jako špatný kancelářský den. Dokud vás však budu porážet (nebo krotit nachozené hostivařské hřiště v rytmu bogey – par – bogey), nehodlám měnit svoji dosavadní golfovou filosofii a s ní spojenou originální práci s holí. Přesněji se třemi, maximálně čtyřmi. Někomu prostě nikdy nebude dáno poznat ten nádherný pocit z dobře odehraného míčku dřevem z hlubokého bunkeru. Můj golf je hlavně o emocích...
Mám nyní všechny prvky ve švihovém systému vyladěny tak, aby se navzájem prolínaly, podporovaly a předcházely úderovým kolapsům. Jistota s úsměvem. V hlavě dokonale srovnáno. Nikoliv náhoda, ani improvizace. Na mé unikátně vyvinuté golfové praktiky mohu být hrdý, protože mi přinesly úspěch a potěšení. Stejně jako ve stolním tenisu, kde si držím více než 50procentní úspěšnost v napínavých duelech, ve kterých se jednou za týden utkávám s mnohem mladšími, trénovanějšími a špičkovou technikou vybavenými soupeři. Vítězství s vyklepanou pálkou, co pamatuje Husáka v nejlepších letech, bývá stejně sladké jako nedávné mstětické birdie… A ještě závěrem poznámku ke golfové tréninkové píli – není to zdaleka tak horké, jak si možná představujete. Jednou je málo, desetkrát moc, pětkrát to bude i nadále stačit za celou noc…

 


Na množství nehleďte

(bobby vijay - 21. 11. 2007 10:41)

Stoprocentní souhlas. Krása je pomíjivá, blbost je věčná. Budeme hrát všichni dál tak, jak nám zobák narost!